Průmyslové zóny v Pardubickém kraji: kdo skutečně vytváří pracovní místa?

Pardubický kraj eviduje ke konci roku 2023 přes čtyřicet aktivních průmyslových a logistických zón s celkovou rozlohou přesahující 1 200 hektarů. Podle dat Agentury CzechInvest přibylo v těchto zónách mezi lety 2021 a 2023 přibližně 4 800 pracovních míst. Číslo zní impresivně — jenže komu tato místa skutečně slouží? Analýza struktury nabízených pozic ukazuje, že zhruba 62 % nových míst tvoří dělnické a skladnické profese s průměrnou mzdou pohybující se mezi 32 000 a 38 000 Kč hrubého. Pozice s vyšší přidanou hodnotou — technici, konstruktéři, logistici — tvoří necelých 18 % a jsou obsazovány z velké části pracovníky dojíždějícími z Hradce Králové nebo Prahy. Místní absolventi středních odborných škol přitom hlásí obtíže s nalezením odpovídajícího uplatnění v oboru, který studovali. Problém tedy není nedostatek pracovních míst jako takových, ale nesoulad mezi strukturou nabídky a kvalifikací dostupné lokální pracovní síly. Krajský úřad v Pardubicích přislíbil v roce 2024 spuštění rekvalifikačního programu ve spolupráci s průmyslovými partnery, jeho detaily však nebyly ke dni vydání tohoto článku veřejně zveřejněny.

Srovnání s dalšími kraji ukazuje, že Pardubický kraj není v tomto ohledu výjimkou — podobný vzorec lze pozorovat v Ústeckém i Olomouckém kraji. Tam, kde investoři přicházejí primárně kvůli levnějším pozemkům a dostupnosti dálniční sítě, má výsledná pracovní struktura tendenci kopírovat globální výrobní logiku spíše než lokální potřeby. Dlouhodobě to vytváří tlak na veřejné finance: obce musejí rozšiřovat infrastrukturu (silnice, MHD, školy), ale daňové příjmy z nízkomzdových pracovních míst tento tlak nepokrývají. Kancelář Krejčí bude vývoj v průmyslových zónách sledovat i nadále a každoročně aktualizovat přehled pracovní struktury na základě dat ČSÚ.